...o dnes již zaniklé horské chatě (boudě) v Jizerských Horách...

Eigentum und Verlag Wenzel Jäckel, Jäckelbaude, 1926
Sommerfrische Jäckelbaude – am südlichen Ahhange der Moiselkoppe, am Kammwege Jeschken – Rosenberg im Walde zwischen Christofsgrund und Kriesdorf gelegen, 750 m Seehöhe, herrliche weitumfassende Fernsicht.

Nákladem Václava Jäckela, Jäckelova chata, 1926
letovisko Jäckelova bouda – leží na jižní straně Maislova kopce, na horské trase (Hřebenovce) Ještěd – Růžovský vrch v lesích mezi Kryštofovým údolím a Křižany v nadmořské výšce 750 m, nádherný výhled do širokého okolí.

* * *
Lambert Medřický: Krátká historie Malého Ještědu (1999)

* * *
Křížany. Měnší Ještěd. 750 m n. m. Turistická chata – hostinec. 12 pokojů v 1. patře. 2 kuchyně, 2 hostinské místnosti v přízemí, veranda, prádelna, sklep, půda. Všechny pokoje s nábytkem i peřinami. Kuchyně a lokály též s nábytkem a veškerým potřebným zařízením. Nádobí v dostatečném množství i příbory, sklenice atd. Ovšem, vše už používané, ale dobré.
Obrazy skoro žádné, a když, tedy ubohé barvotisky. Zato po stěnách na chodbě a v lokálech hojnost různých parohů. A pěkné, zachované pianino, nejcennější kus ze všeho. Hlavní budova 20 m dlouhá, 10 m široká, 10 m vysoká s křídlem 12 m dlouhým a 8 m širokým. Celá stavba ze dřeva, stěny dvojité, vše velmi důkladně a pěkně zpracováno.
As 20 kroků odtud malý domek-dřevěná kůlna s úplně zařízenou truhlářskou dílnou s veškerým potřebným nářadím. A ještě o kousek dál velká kůlna jednopatrová, dole různé haraburdí, zahradnické náčiní a jiné potřebné i nepotřebné věci a v patře seník se zásobou sena pro 2 kozy, které tu taktéž po bývalém majiteli zůstaly.
Dále zahrada se 30ti velkými rybízovými keři a několika keři bezu a asi 5–6 statnými jeřáby, kolem plotu veliké keře lísky, které nikdy oříšky neměly, protože je zastiňoval les, a ještě několik různých stromů; 1. švestka, 1 třesně. Vše to – chata i ostatní stavení a zahrada nacházelo se uprostřed lesů dospělých smrků 10 až 16 i více metrů vysokých.
Podél hlavní příchodní cesty lemované jabloněmi, jež mívaly dost ovoce (avšak nepoživatelného, neboť nikdy jablka pro drsné podnebí nedozrála – zůstala tvrdá a kyselá, a tak je dostaly a s chutí sežraly jen kozy), prostíraly se z obou stran malé palouky – louky, jež stačily sotva na krmení pro 2–3 kozy.


Ze vzpomínek Františka X. Bašíka, který byl na Menším Ještědu národním správcem v letech 1945–1950.



Jäckelbaude v roce 1919 (pohlednice vytištěna roku 1921 – Hans Pernat, Pasing-München)



jjknebesky@seznam.cz